Nezlomné duše a silné příběhy žen v odboji připomene NeverMore68 Na Výstavišti
Festival o svobodě a pravdě NeverMore 68 přináší diskuse, hudbu, výstavy a zejména fakta a příběhy z doby, která nesmí být nikdy zapomenuta.
Již třetí ročník kulturně společenského festivalu NeverMore 68 se opět uskuteční na Výstavišti, a to v den výročí 56 let okupace tehdejšího Československa 21. 8. od 15.00 do 23.00 hodin. Letos se ponoříme do silných příběhů pamětnic a zavzpomínáme na životy žen, které se nebály postavit proti totalitnímu režimu a bezpráví. Jejich příběhy odvahy, lásky a ztráty publikum dojmou i inspirují. Panelových diskusí se zúčastní mimo jiné Hana Marvanová s historikem Petrem Blažkem nebo Dagmar Hazdrová, která byla „hlasem roku 68“. Festival nabídne i video stage s celodenní projekcí tematických dokumentů a archivních záběrů. Hudební část zajistí ve třech blocích Načeva, Anna Vaverková a P/\ST.
NeverMore 68 je kulturní festival, jehož hlavním cílem je nejen připomenout památku 56. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa, ale letos zejména oslavit všechny statečné ženy nedávných dob – „ženy v disentu“. Toto silné téma naváže na předchozí ročník, kdy byly v hlavní roli dezinformace, a kdy Výstaviště Praha pomyslně převzalo štafetu od Českého rozhlasu pro připomínku událostí srpnových dnů roku 68. Akci připravilo Výstaviště Praha ve spolupráci s Ústavem nezávislé žurnalistiky, Českým rozhlasem, spolkem Díky, že můžem, organizací Paměť národa (Post Bellum), Národním filmovým archivem nebo Muzeem paměti XX. století. Jeden z diskusních bloků proběhne pod taktovkou týdeníku Respekt. Ani letos však nebude chybět také gulag.cz, Političtí vězni, dekomunizace.cz a nově i promítání trezorového filmu a archivních záběrů. Posluchači, kteří se nebudou moci účastnit přímo akce na Výstavišti, si pak mohou naladit Český rozhlas se svým živým diskusním vstupem a být tak alespoň na moment součástí této vzpomínkové akce.
„Festival NeverMore 68 je pro nás příležitostí připomenout si, jak důležitá je svoboda a demokracie. Letos se zaměřujeme na ženy, které se aktivně podílely na boji za tyto hodnoty. Jejich příběhy jsou důkazem toho, že i jednotlivci mohou změnit svět. Jsem rád, že se nám na Výstavišti daří udržovat památku srpnových událostí a že můžeme spolupracovat s významnými organizacemi, spolky a médii,” říká šéf Výstaviště Tomáš Hübl.
Výstavy, hudba a nově video stage 
Celé odpoledne nabídne na Výstavišti bohatý kulturní program, diskuse, výstavy, koncerty, ale i posezení, občerstvení a relax. Festival se opět oproti loňskému ročníku rozrůstá a letos bude nově připravena video stage s celodenní projekcí tematických dokumentů a archivních záběrů. Hudební část zajistí ve třech blocích Načeva, Anna Vaverková a P/\ST.
„Největší občanská připomínka srpnové okupace se bude konat na Výstavišti již potřetí a tentokrát jsou hlavním tématem osudy silných žen během komunismu. Téma se promítne do všech částí programu, debat na podcast stagi, hudebních vystoupení a bude i hlavním motivem venkovní výstavy. Protože se statečným ženám, které bojovaly proti komunismu a vyjádřily nesouhlas s okupací, nevěnuje celkově dostatek pozornosti, rozhodli jsme se to tento rok pokusit napravit,“ říká Barbora Šubrtová, autorka festivalu NeverMore 68.
Tematická výstava již od 5. srpna
Od 5. srpna bude k vidění na Bruselské cestě na Výstavišti výstava Století žen od Paměti národa. Návštěvníci zde najdou i příběhy z druhé světové války, 50. let, Husákovské normalizace stejně jako z roku 1989. Příběhy žen, které zažily válku, koncentrační tábory, vězení i vrcholné momenty moci. Jejich životy byly poznamenány válkou, perzekucí a nesvobodou.
Vstupné na akci je zdarma. Více najdete na www.navystavisti.cz
Dagmar Hazdrová, pamětnice srpnových událostí roku 1968
„Co bych vzkázala mladým lidem? V každém případě, aby se vzdělávali a že odchodem ze školy to sebevzdělávání nekončí. Že vlastně dneska už není možné vystačit jen s penzem znalostí ze školy, ale musí člověk stíhat, aby stačil s dechem i s tím vším novým, co život přináší. A aby byli otevření, aby dokázali rozlišit, co je a co není vhodné. Tím narážím na ty falešné zprávy, které bohužel zpátečníci převádějí na něco jako samizdat `než to smažou`.“
